rajce.net - místo pro vaše fotografie

Už jste někdy viděli technické muzeum, archeologické muzeum a zoologickou zahradu v jednom? Že ne? Vřele doporučuji navštívit barcelonskou Cosmocaixu, charitativní dílo banky Caixa Catalunya, kam zaplatíte vstup pouze 3 eura a ujišťuji vás, že tam určitě zůstanete hodně dlouho - alespoň já jsem tam dlouho zůstal :o) Více v galerii.

Have you ever seen technical museum, archeological museum and zoo in one? Not? So I advice you to visit Cosmocaixa, charitative work of bank Caixa Catalunya, where the entrance price is only 3 EUR and I ensure you you will stay there for a long time - well, I did it :o) More in the gallery.

Barcelona je mezi španělskými zoologickými zahradami velmi standardním průměrem. Není ani špatná, ani dobrá. Je poněkud konzervativní a moc se toho tam neděje od doby, kdy přišli o bílou gorilu. V současné době jsou asi největším tahákem delfíni skákaví. Po druhové stránce je relativně bohatá - mají velkou kolekci papoušků, opic a plazů (zejména krokodýlů), pár komodských varanů, vránu bílou, quetzala zlatohlavého a datla běloprsého. Návštěvou Zoo Barcelona určitě nic nezkazíte. Já jsem tam letos byl už potřetí. Tato galerie není úplně kompletní, takže určitě nevynechejte moji původní galerii z roku 2006 zde

Barcelona is a very diametral standard between spanish zoos. It is not literally good nor bad. It is too much conservative and since they lost their white gorilla there does not pass too much new things. In current time the most interesting are surely Bottlenose Dolphins. They have generally a huge species collection of parrots, monkeys and reptiles (mainly crocodiles), a pair of Comodo Dragons, Pied Crow, Golden-headed Quetzal and newly White Woodpeckers. I can advice you the visit in this zoo. I have been there the third time this year. This gallery is not complete so do not forget to visit my original gallery from 2006 zde

Oceanografic je moderní pěkné zařízení, které spravuje stejná firma, mající ve vlastnictví Faunii Madrid. Vstup zde stojí 24 EUR, ale podařilo se mi získat slevu na ISIC 4 EUR. Pokud v parku není mnoho lidí, má velmi příjemnou atmosféru uprostřed extraordinérního Města vědy (Ciudad de Ciencia). Supermoderní architektura budov dodává parku nevšední ráz. Park je tématicky rozdělen podle zeměpisných zón. Expozice jsou vesměs veliké a počet druhů, když pominu ryby, není příliš veliký. Ze zajímavých druhů je asi největším tahákem pár běluh severních a skupina pubertálních mrožů. Běluhu má v současné době v Evropě už jen Moskevská zoo, mrože najdete také v Moskvě a kromě ní v Rusku v Zoo Rostov on Don, v běloruském Minsku a v delfináriu Harderwijk v Holandsku. Z dalších neobvyklých druhů zde mají pelikány hnědé, labuť malou americkou, měsíčníky svítivé, velekraby japonské a ostrorepy. Nenechte si ujít návštěvu Oceanograficu, stojí za to.

Oceanografic is a modern nice institution in the ownership of the same company as Faunia Madrid. The entrance costs 24 EUR, I had a discount of 4 EUR on ISIC. If there is not too much people inside the parc, it has a very pleasant atmosphere inside the extraordinary City of Science (Ciudad de Ciencia). Supermodern architecture of the buildings gaves the site very uncommon character. Parc is divided by the geographical zones. Expositions are very big and the count of the species (except of fishes) is not high. The biggest crowd pullers are surely the pair of Beluga Whales and a group of pubertal Walruses. Currently you can see the Beluga Whale only in Moscow Zoo, the Walruses you can see also there and in other russian zoo Rostov on Don. The next two parcs having them are Minsk in Belarusia and Dolphinarium Harderwijk in the Netherlands. Other unusual species you can meet here are Brown Pelicans, American Tundra Swan, Ocean Sunfish, Giant Spider Crabs and Horseshoe Crab. Don´t miss to visit the Oceanografic and enjoy it!

Druhá galerie z Tarify zahrnuje naše ptačí pozorování na krásných rozlehlých plážích, výlet do Tarify samotné a exkurzi na migraci kytovců se společností Firmm. Pokud by vás zajímalo více o migraci kytovců v gibraltarské úžině, tak si skočte na stránky společností Whale Watch Tarifa, Turmares či Firmm.

Second gallery from Tarifa contains our birds observations from beautiful spacious beaches, a trip to the Tarifa city and the excursion to the cetaceans with the company Firmm. If you´re interested more in the cetacean migration in Gibraltar Strait, go to the web pages of the companies Whale Watch Tarifa, Turmares or Firmm

Druhý víkend v září jsem se vydal do města zvaného Tarifa, abych se zúčastnil pozorování migrujících dravců. Tarifa leží asi 15 km od Gibraltaru a je nejjižnějším cípem Evropy. Mezi Tarifou a Afrikou je úžina široká pouze 12 kilometrů, proto preferují ptáci táhnoucí z Evropy letět právě touto cestou. Lze tu vidět několik druhů dravců, táhnoucích ve velkých skupinách, a také čápy bílé a černé. Ostatní ptáci jako např. brodiví či plameňáci prý táhnou podél pobřeží, takže spatřit je jen tak nelze. Zpěvní ptáci potom preferují noční tah, aby minimalizovali energetické ztráty. Na pozorování ptáků okolo Tarify jsem se vydal s dobrovolníky pracovní skupiny Colectivo Cigueňa Negra.

Second weekend in September I went to the city called Tarifa to participate on the observation of the migration of birds of prey. Tarifa lies about 15 km from Gibraltar and it´s the most southern part of Europe. The strait between Tarifa and Africa has only 12 km so the birds migrating from Europe prefer fly this way. It´s possible to see here some species of birds of prey migrating in big flocks and also White and Black Storks. Other birds as for instance herons, spoonbills and flamingos tend to fly around the coast so it´s impossible to see them. Songbirds prefer to fly in the night to minimize the energetic costs. I went to observate the birds around Tarifa with the volunteers of the Colectivo Cigueňa Negra working group.

Faunia Madrid může patřit k sérii poněkud diskutabilních zařízení, které ve Španělsku najdete. Jedná se o soukromé parky, které mají sice statut zoo, nicméně se spíše chovají jako zábavní zařízení, kde zvířata plní roli „bavit návštěvníky“. První, co mě poněkud opařilo, je vstupné ve výši 25 EUR, které bylo z těch téměř 40 zooparků celé Evropy, co jsem viděl, úplně nejdražší (dokonce dražší než německé zoo). Slevy nemají ani pro studenty, ale pouze, jak mi bylo řečeno, pouze pro různé firemní akce a večírky, protože „jinak by to chtěl přece každý“. Nicméně i přes tuto závratnou částku je v parku opravdu co k vidění.

Většina pavilonů je po designové stránce přepychových, otevřené expozice sice trošku pokulhávají, ale spíše v kontrastu s uzavřenými. V tropickém deštném lese je největším tahákem obří nádrž s párem kapustňáků širokonosých a letošním čerstvým mládětem ve společnosti minimálně deseti obřích arapaim. Mají zde luxusní pinguinárium se sedmi druhy tučňáků včetně kroužkového, kterého nikde jinde v Evropě nenajdete. V nočním pavilonu jsem nedohledal unikátního lenochoda krátkokrkého, ač cedulka tvrdí, že ho tam mají. V prostupné ptačí voliéře můžete vidět mandelíka indického, sojku středoamerickou a velmi plachého ústřičníka západního.

Dělá se tu taktéž osvětářská činnost. Byl jsem se podívat na vystoupení ploutvonožců a dravých ptáků, kde mj. předvedli čtyři ne často chované druhy kání a orlosupa palmového. Vystoupení samotná nejsou špatná (ač Zoo Madrid má ale show s dravci lepší), ale asi nejvíce mě vytočil moderátor, který se v průběhu obou představení snažil udělat ze sebe imitaci novodobého amerického kovboje s odpovídajícím kloboukem na hlavě, který když vylezl na pódium, mohutným pokřikem se zeptal publika „Cítíte se dnes dobře?“ a publikum mu odpovědělo jednohlasné burácející „ano“. Jeho znalosti o zvířatech chovaných v zooparku mimo rámec jeho show byly, jak jsem posléze zjistil, téměř mizivé.

Faunii Madrid hodnotím jako příjemné a velmi drahé zařízení pro snoby, kde neutrpí ani duše odborníka. Závěr si udělejte sami ze samotné fotogalerie.

***
Faunia Madrid can be one of more or less discutable institutions which you can find in Spain. That´s a private park having the status of zoo, however, they behave like the entertaining institution where the animals do the function of entertain for the visitors. The first shock I had was the entrance price of 25 EUR which was the most expensive of almost 40 zoos all over Europe I have ever seen (even more than the german ones). They have no discounts for the students, but only, as they told me, for bussiness actions and parties because „otherwise it would be required by everybody“. Nevertheless, despite of this exorbitant sum there is a lot of things to see.

The majority of the pavilions has a very high design standard. Opened expositions are a little bit more ancient in contrast with the closed ones but generally very modern. In the tropical house the biggest crowd-puller is a giant tank with a family of West Indian Manatees with one this year´s baby sharing the exposition with probably more than ten giant Arapaimas. They also have a luxurious pinguinarium with seven pinguin species including Adelie Penguin which you cannot see anywhere in Europe. In the nocturnal pavilion I did not find the unique Hoffmann's Two-toed Sloth, despite of they write on the tag they have it. In the permeable birds aviary you can see Indian Roller, White-throated Magpie-Jay and a very shy Black Oystercatcher.

They also do the education activites. I went to the show of the seals and the birds of prey where they showed four not so often breed species of hawks and Palm-nut Vulture. The exhibitons are not literally bad (despite of in Zoo Madrid the bird show is better) but I made me very angry of the moderator who during the show wanted to make himself the imitation of the new-age cowboy with stylish hat. When he appeared on the platform, he asked screaming to the people „Do you feel well today?“ and the people responded him „yes“ with one voice. His knowledges about the other animals breed in the parc apart of the animals appearing in the show were as I discovered after almost infinitesimal.

I judge Faunia Madrid as a nice and very expensive institution for the snobs where the soul of the specialist will probably not suffer so much and will enjoy the park sufficiently. The resumé you have to do yourselves. Enjoy the gallery.

Akvárium v zoologické zahradě v Madridu nepatří sice designově k nejpřepychovějším, ale určitě stojí za to vidět. K těm nejzajímavějším zvířatům zde patří kareta obrovská a pravá, za zmínku určitě stojí tarpon či nevšední loděnka hlubinná.

Aquarium in Zoo Madrid is not so well-designated but it has the sense to see it. The most interesting species I saw there were Green Sea Turtle, Atlantic Hawksbill Turtle, Tarpon and Chambered Nautilus.

Zoologická zahrada v Madridu je prostorný konzervativní park, jehož úroveň odpovídá evropskému standardu. Většina expozic sice není přepychových a deisignově nic moc, ale žádná z nich vysloveně neuráží (snad až na výběhy horských kopytníků, které vypadají jak z předminulého století). Zvířecí kolekci mají velmi obsáhlou – najdete tu delfíny skákavé, pandy velké, koaly, 5 druhů medvědů, z primátů zaujme gibon Müllerův, z ptáků stojí za zmínku jeřábi paví, husice rajské a objemná kolekce min. 16 druhů dravců včetně luňáka brahmínského a orla Verreauxova. Za zmínku stojí luxusní kolekce plazů zdejšího terária a samozřejmě akvárium, jemuž jsem, spolu s expozicemi vodních zvířat, věnoval samostatnou galerii.

Dělá se zde poměrně kvalitní osvěta, průvodci dělají prohlídky i komentovaná krmení. Bohužel vzdělávací a výchovné oddělení velmi pokulhává na cedulkách, protože zvířecí jmenovky nemají vůbec žádné latinské názvy. Výjimkou je pouze terárium, kde ale zas mají druhové jméno s prvním počátečním písmenem (což se nikdy nepíše).

S návštěvou zoo v Madridu jsem byl spokojen a mohu tento park jedině doporučit.

***

Zoo in Madrid is a spacious conservative parc which standard corresponds to the european standards of the zoos. Most expositions do not have very special design and are not too nice but no one of them does not insult (only the mountain ungulates have very ancient exposition design). Their animal collection is huge – you can find here Bottlenose Dolphins, Giant Pandas, Koalas, 5 species of bears, Müller´s Gibbon and from the birds I can mention Black Crowned Crane, Paradise Shelducks and great raptors collection with minimally 16 species (include Brahminy Kite and Verreaux´s Eagle). I have to also mention an excellent reptile collection of their terarium and, surely, aquarium to which I dedicated one separate gallery (together with water animals expositions).

They have high-quality propagation and education – the guides make the guide walks and commented feedings. Unfortunately, department of education failes at the animal labels because none of them has no latin name. The only exception is the terarium where they have the species name with first big letter which is never written like this.

I was very satisfied with my visit in Zoo Madrid and I can recommend you the parc only. Enjoy it!

Koncem září přišel čas rozloučit se s národním parkem Coto Doňana, tak jsem se vydal na poslední cestu do této divoké krajiny. Na této poslední návštěvě mě doprovodil Carlos a jeho kamarádi.

In the final of September the time to say goodbye to Coto Doňana national park really came so I set out on the last visit to this wild land. During the last journey I was accompanied by Carlos and his friends.

V září jsem se rozhodl vypravit do místa zvaného Caňada de los Pájaros. Jestli jsem někdy tvrdil, že nejúžasnějším zoologickým zařízením, které jsem zatím navštívil, je holandský park pro opuštěné papoušky Veldhoven, který zlomil na mém webu rekord v návštěvnosti, pak Caňada de los Pájaros Veldhovenu slušně šlape na paty. Jedná se o první reintrodukční stanici na lysku hřebenatou (Fulica cristata) na světě a v současné době, tuším, i jediným místem v Evropě, kde se lyska hřebenatá množí v zajetí. Do Caňady mě doprovodil kamarád José Luis.

ZÁKLADNÍ IDEA PARKU
Toto místo vzniklo v roce 1986 v prostoru opuštěné štěrkovny. Její vlastník Plácido musel vlastníma rukama vybudovat celý park bez jakékoliv finanční podpory a tak tomu zůstalo až dodnes. Nečekejte tedy přepychové expozice, protože celý park žije pouze z příjmů od návštěvníků a fotografů. Park se sestává z několika rybníků, které v průběhu léta vysychají a i když jsem tam byl v období sucha, kdy tam je ptáků nejméně, i tak jsem byl šokován obrovskou denzitou ptactva.

Plácidovou velikou výhodou jsou dlouholeté zkušenosti z terénu. Tento člověk si zasloužil opravdu můj hluboký obdiv, protože druhy, které ve svém parku chová a některé z nich i množí, jsou opravdu velmi náročným oříškem. Za zmínku stojí i fakt, že na celý park je fyzicky úplně sám a pomáhá mu pouze jeho manželka Maribel – vše, co zde tedy uvidíte, je dílem dvou lidí. Když pominu tucty vrubozobých, brodivých a plameňáků, z nichž většina jsou polodivoké populace, zasloužil se o úspěšné vysazení více než 600 lysek hřebenatých do divočiny a úspěšně se podílí na introdukci jeřábů popelavých (Grus grus) v této části Andalusie. Z dalších druhů, které jsou v jeho zájmu, mohu jmenovat např. vrabce pokřovního (Passer hispaniolensis), volavku vlasatou (Ardeola ralloides), volavku červenou (Ardea purpurea), stepokura krásného (Pterocles alchata) a jiné. Park je ovšem plný opravdu velice vzácných evropských druhů. Pro udržení návštěvnosti a zvýšení atraktivty parku shání do prostorných expozic také mnohé exoty – najdete tu např. guana modrohrdlého (Pipile cumanensis), ibise bílé (Eudocimus albus) či původní divokou, nehybridizovanou formu pižmovky velké (Cairina moschata).

Pokud se budete pohybovat v prostoru okolo Coto Doňana, nezapomeňte navštívit toto úžasné místo, které sice není tak komerčně atraktivní jako Papegaaienpark Veldhoven, ale zato má v sobě obrovského ducha a je zde vidět dlouholetá tvrdá práce. Už z tohoto titulu u mě Caňada de los Pájaros pro tento rok vyhrává nad všemi ostatními zoologickými zahradami, které jsem viděl.

OFICIÁLNÍ STRÁNKY PARKU NAJDETE ZDE.

STRUČNĚ O LYSCE HŘEBENATÉ:
Lyska hřebenatá je afroevropský druh, který se v Evropě vyskytuje pouze ve Španělsku a je velmi vzácná. Vzhledem k možné záměně dochází občas k omylnému odstřelu mezi lyskami černými (Fulica atra), se kterými v zimním období tvoří smíšená hejna. V období hnízdění se chová kryptičtěji než lyska černá a má odlišnou vokalizaci.

***
In the September I decided to go to the place called Caňada de los Pájaros. If sometimes I said the most beautiful zoological institution I have ever seen is the holland parc for abandoned parrots Veldhoven which has broken the record of my visitors´ attendance so Caňada de los Pájaros is a very heavy rival for Veldhoven. It is the first reintroduction station on the Crested Coot (Fulica cristata) in the world and I think also currently the only place in Europe where the Crested Coot reproductS in the captivity. I was accompanied to Caňada by my friend José Luis.

BASIC IDEA OF THE PARC
This place was founded in 1986 in the space of the abandoned gravel-pit. Its owner Plácido had to built all the parc manually with no financial subvention and this state has stayed like this until now. Do not wait luxurious expositions because all the parc lives from the incomes of the visitors and the photographers. Parc is created of some ponds which get dry during the summer and despite of I was there in the period of dry when the number of the birds is the lowest, I was shocked by a huge density of birds.

Plácido´s biggest advantages are the long-term experiences from the field. This man has deserved my deep admiration because some species he breeds and some of them reproducts in the parc are very hard to maintain. I have to mention that he and his wife Maribel are the only employees of all the parc and all what you´ll see there is a piece of work of only two persons.

If I ignore lots of ducks, geese, storks and flamingos (mainly semiwild populations) he succesfully reintroduced more than 600 Crested Coots to the wild and he also have a succesful program of introduction of the Common Crane (Grus grus) in this part of Andalusia. Other species which are his targets of interest are e. g. Spanish Sparrow (Passer hispaniolensis), Squacco Heron (Ardeola ralloides), Purple Heron (Ardea purpurea), Pin-tailed Sandgrouse (Pterocles alchata) and others. The parc is really full of rare european bird species. To maintain the visitors´attendance he also looks for some exotic species to his spacious expositions – you can see here e. g. Blue-throated Piping-guan (Pipile cumanensis), American White Ibises (Eudocimus albus) or original non-hybridised Muscovy Ducks (Cairina moschata).

If you come to the Coto Doňana don´t forget to visit this extraordinary place which is not probably so comercially atractive as Papegaaienpark Veldhoven but has a great spirit inside and a lot of hard work is very visible here. Paying attention these things Caňada de los Pájaros wins for me in front of all other zoos I have seen this year.

OFFICIAL PARC WEBSITE YOU CAN FIND HERE

BRIEFLY ABOUT THE CRESTED COOT:
Crested Coot is the afroeuropean species which occurs in Europe in Spain only and is very rare here. Sometimes can be confused with the Eurasian Coot (Fulica atra) and is mistakenly shoot between the Eurasian Coots with which it creates the mixtured flocks during the winter. In its breeding period it is a more cryptic species with a different vocalisation.

Na řeku Odiel jsem se podíval celkem čtyřikrát - třikrát na kroužkování potápek černokrkých a jednou na kroužkování plameňáků.

Potápky černokrké (Podiceps nigricollis) pelichající v létě na řece Odiel pocházejí z populace hnízdící v Bělorusku. Samotná hnízdící populace je zde malá. Při odchytu se utvoří řada lidí, která jde do vody s dlouhou sítí a pelichající potápky neschopné letu se ženou do slepého bodu, odkud nemohou utéct. Tam se potom hromadně chytají. Posléze se kroužkují a pokud se jim nebere externě krev, tak i vypouštějí.

Plameňáci starosvětští (Phoenicopterus roseus) hnízdí na řece Odiel teprve druhým rokem. Jedná se o introdukovanou populaci. Kroužkování se účastní mnoho (více jak 300 dobrovolníků a celá akce se děje za velké účasti médií. V průběhu našeho odchytu nás natáčela španělská televize Canal Sur. Metodika odchytu spočívá ve vytvoření kruhu okolo mladých, ještě nelétajících plameňáků. Hejno se postupně nažene ke břehu, kde čeká úzký trychtýř, kterým ptáci vcházejí do malého výběhu, kde je možné je chytit a okroužkovat.

Fotky z těchto akcí jsem fotil já, Luis Garcia a Santiago Ruiz.

****

I went totally four times to the river Odiel - three times to ring the Black-necked Grebes and once to ring the Flamingos.

Black-necked Grebes (Podiceps nigricollis) moulting on the river Odiel during the summer come from nesting population in Belarusia. The local nesting population here is smaller. To catch them the line of the people has to be made. All of them enter to the water with a long net and moultling grebes that cannot fly are driven to a blind point where they cannot escape. After they´re caught, ringed and if the blood collection is not required, we give them freedom.

Greater Flamingos (Phoenicopterus ruber) nest the second year only on the river Odiel. The population is introduced. More than 300 persons participate on the ringing and all the activity has a big interest of the mediums. During the ringing spanish television Canal Sur was present. The metodic is based on making of the circle around the non-flying flamingo chicks and all the birds are driven to the coast to a funnel through which they come to a bigger run where is possible to catch and ring them.

Photos in this gallery came from me, Luis García and Santiago Ruiz.

V raném podzimu jsem před svým odjezdem z delty Guadalquiviru strávil pár dní na kroužkování migrujících zpěvných ptáků. Vzhledem k nedostatku vody a velkým vedrům nejsou výsledky nic moc a celý týden byl tak trošku ospalý, ale i tak byla tato zkušenost velmi zajímavá. První část galerie zahrnují fotky z kroužkování v centru José Antonia Valverde. O kroužkovací kampani napsal
reportáž na svém blogu Jim.


In the early autumn before I left the delta of Guadalquivir, I assisted to the organised ringing of the migrating songbirds. Unfortunately, hot weather and insufficiency of water caused all the week was a little bit sleepy but despite of it this experience was also interesting. The first part of the gallery contains the photos of the ringing in the José Antonio Valverde center. Jim wrote the reportatge about the campaign on his blog.

Na kroužkování lelků rudokrkých (Caprimulgus ruficollis), které zorganizovali Carlos a José Luis, jsem v národním parku nemohl chybět. Byl to totiž první druh lelka, kterého jsem měl možnost v životě vidět. Ptáci využívají vyhřátých cest, na kterých sedí a čekají na hmyz. Člověka se příliš nebojí a nechají ho přiblížit se tak na čtyři metry. Metodika odchytu je již poněkud obtížnější – ptáci se chytají do velké sítě na motýly ručně. Přibližovat se k nim musí bez bot, aby je nevyrušil šramot. Chycení ptáci ve stresu hodně pelichají.

Druhá část galerie je věnována monitoring chameleonů, na který jsem se vypravil s kolegy Francescem a Marcellem. Chameleon obecný (Chamaeleo chamaeleon) se ve Španělsku vyskytuje pouze v jižní Andalusii a jedná se o druh introdukovaný ze západní Afriky. Kolegové studovali, jaký vliv má na chameleony vzhledem k jejich nízké mobilitě silniční doprava. Metodika hledání chameleonů není úplně jednoduchá – posadíte se na střechu landroveru a světlometem hledáte zvířata v korunách stromů. Chameleoni by sice měli být v noci světlí, ale ač to kluci tvrdili, některá zvířata byla tmavá a s mojí slepotou se mi za dvě noci podařilo najít jen dvě zvířata z osmi.
*****

I could not be absent on the ringing of the Red-necked Nightjars (Caprimulgus ruficollis) in the national parc organized by Carlos and José Luis. The Red-necked Nightjar was the first nightjar species I have ever seen. The birds use calefactive roads where they usually sit and wait for the insects. They are not very frightened of the people and you can bring yourself nearer to the distance of about four meters from a bird. Trapping method is a little bit more difficult because the birds are cought manually to the big net used for butterflies. If you are coming to the bird, you have to go without shoes not to be so noisy. Cought stressed birds can moult a lot.

The second part of the gallery is dedicated to the chameleon monitoring I participated and helped to my colleagues Francesc and Marcello. Common Chameleon (Chamaeleo chamaeleon) is distributed in Spain in southern Andalusia only and this species has been introduced from western Africa. My colleagues were studying how big influence has the transport on these animals because of their slow mobility. Seeking method is not so simple – you sit on the roof of the landrover and look for them with the searchlight. They might have clear color during the night but some animals were darker and as I´m a little bit sightless, during two nights I found two of eight only.